Jak se bránit?

Prostředky ochrany před diskriminací můžeme rozdělit na soudní a mimosoudní.

Mimosoudní ochrana

Podobně jako v jiných životních situacích, i v konfliktech vznikajících z diskriminačního zacházení se doporučuje nejdříve hledat smírné řešení, pokud je to možné. Pro ten případ je vhodné využít služeb mediátora jako třetí nezúčastněné osoby.

V některých situacích, například u diskriminace na pracovišti či při poskytování služeb, se lze obrátit na příslušné orgány státní správy, které jako orgány dozoru jsou povinny proti diskriminaci zakročit. Nicméně uložení nemalé pokuty ve správním řízení nezmění nic na tom, že jedině soud Vám může přiznat právo na náhradu vzniklé újmy.

Soudní ochrana

Žalobou se může každý, kdo se cítí být diskriminován domáhat:

  • aby bylo vůči němu upuštěno od diskriminace,
  • aby byly odstraněny následky diskriminačního zásahu,
  • aby mu bylo dáno přiměřené zadostiučinění (omluva)

Pokud by omluva nebyla postačující, zejména proto, že byla v důsledku diskriminace ve značné míře snížena dobrá pověst nebo důstojnost osoby nebo její vážnost ve společnosti, má též právo na náhradu v penězích. Výši náhrady určí soud s přihlédnutím k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k porušení práva došlo.
Veřejný ochránce práv mimo jiné poskytuje obětem diskriminace při podávání návrhů a žalob metodickou pomoc.
U soudu se při řešení některých antidiskriminačních žalob uplatní tzv. dělené důkazní břemeno, někdy chybně označované jako presumpce viny. To znamená, že pokud žalobce předloží soudu skutečnosti svědčící o tom, že byl diskriminován, je na žalovaném, aby prokázal, že k diskriminaci nedošlo.

Komentáře nejsou povoleny.