Obecně se diskriminací rozumí rozdílné zacházení s jednou osobou oproti jiné osobě ve srovnatelných situacích, přičemž důvod, který vede k odlišnému chování, je právním řádem zakázán.
Diskriminaci rozlišujeme na přímou a nepřímou:
Přímá diskriminace je definována jako jednání, včetně opomenutí, kdy se s jednou osobou zachází méně příznivě než by se zacházelo s jinou osobou ve stejné situaci z důvodu, který zákon výslovně zakazuje.
Nepřímá diskriminace je definována jako jednání, včetně opomenutí, kdy se s jednou osobou zachází méně příznivě než by se zacházelo s jinou osobou ve stejné situaci na základě i zdánlivě neutrálního kritéria.
Každá fyzická osoba má právo na rovné zacházení, tedy nebýt diskriminována z těchto důvodů:
- rasa
- etnický původ
- národnost
- pohlaví (sem spadá i těhotenství, mateřství, otcovství)
- sexuální orientace
- věk
- zdravotní postižení
- náboženství
- víry
- světový názor
Zákaz diskriminace z uvedených důvodů se však vztahuje na zákonem vypočtené právní vztahy:
- přístupu k zaměstnání,
- přístupu k povolání, podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti,
- pracovních, služebních poměrů a jiné závislé činnosti, včetně odměňování,
- členství a činnosti v odborových organizacích, radách zaměstnanců nebo organizacích zaměstnavatelů, včetně výhod, které tyto organizace svým členům poskytují,
- členství a činnosti v profesních komorách, včetně výhod, které tyto veřejnoprávní korporace svým členům poskytují,
- sociálního zabezpečení,
- přiznání a poskytování sociálních výhod,
- přístupu ke zdravotní péči a jejího poskytování,
- přístupu ke vzdělání a jeho poskytování,
- přístupu ke zboží a službám, včetně bydlení, pokud jsou nabízeny veřejnosti nebo při jejich poskytování.
O diskriminaci jde i v případě, že důvod nerovného přístupu byl domnělý, tj. ve skutečnosti neexistoval, ale druhá strana se mylně domnívala, že existuje.
Za diskriminaci je považováno i obtěžování, pronásledování, pokyn k diskriminaci a navádění k diskriminaci z výše uvedených důvodů.
Obtěžováním se rozumí chování, jehož cílem či důsledkem je snížení lidské důstojnosti jiné osoby a vytvoření zastrašujícího, nepřátelského, ponižujícího, pokořujícího nebo urážlivého prostředí. Za obtěžování se považuje i chování, které může být oprávněně vnímáno jako podmínka pro rozhodnutí ovlivňující výkon práv a povinností vyplývajících z právních vztahů.
V případě, že obtěžování má sexuální povahu, jedná se o sexuální obtěžování.
U pronásledování se jedná o nepříznivé zacházení, znevýhodnění nebo postih v důsledku toho, že osoba uplatnila své právo dle antidiskriminačního zákona.
Pokyn k diskriminaci znamená zneužití podřízeného k diskriminaci třetí osoby.
Kdo jiného přesvědčuje nebo podněcuje, aby diskriminoval jinou osobu, dopouští se navádění k diskriminaci.
Nahrávání ...
